Absolvovala jsem další z výzkumů v terénu, využila
jsem služeb Leo Express na živo a svezla se do Pardubic. Cestou tam jsem zvolila
třídu Economy a pro porovnání jsem zpátky jela Business třídou. O jízdě
jako také se tu rozepisovat nebudu, to není mým cílem, spíše se zaměřím na střípky
ze včerejšího safari.
Na úvod musím uznat, že jezdí opravdu na čas. Zarazila mě však
jedna věc, a to, že nikdo nekontroloval, zda mám nebo nemám platnou jízdenku.
Chápu, že v případě, že bych jela „na černo“ a na místo, kam bych si sedla,
by měl někdo jiný zakoupenou jízdenku, na černého pasažéra by se přišlo. Vlak
byl ale poloprázdný, takže jsem si mohla sednout prakticky kamkoliv… Při jízdě
do Pardubic mne nikdo neobsloužil, ani nezeptal. Na zpáteční cestě už byl
servis lepší, aby ale taky ne, když jsem seděla v Business třídě.
Do cíle jsme dorazili na minutu přesně a cesta utekla jako
voda. Co mně čekalo v Pardubicích na nádraží, to mě překvapilo! Po vstupu
do nádražní budovy jsou v levé části umístěny pokladny jak konkurenčního
RegioJet tak Leo Express. Pokladny jsou naproti sobě, ostatní již říkají samy obrázky.
 |
Leo Express pravděpodobně za účelem snižování nákladů sdílí
zákaznické centrum s MHD v Pardubicích. Na mou otázku, zda ve
vedlejším okénku někdo je, mi slečna odpověděla, že BOHUŽEL tu je jen ona a že
BOHUŽEL prodává jízdenky Leo Express. Poté jsem se zeptala, zda mi stačí
jízdenka v e-mailu či ji je nutné vytisknout. Slečna byla milá, to ano,
ale s výrazem ve tváři „na nic se mě už radši neptejte“ mi sdělila, že mi
to asi bude stačit. Vzhled zákaznického centra v Praze pokulhává a za svou
konkurencí RegioJet je pozadu. V Pardubicích je však úplně mimo. Je možné,
že pardubické ZC nerozvíjejí, jelikož tam plánují zrušit zastávky, kdo ví.. Toto kontaktní místo však zklamalo
|
.
